Broumovský quest II.
délka: 8,5 km
časová a fyzická náročnost: cca 4 hod., mírně náročná
počet zastavení: 11
Výlet vás provede městem a jeho blízkým okolím. Uvidíte jak církevní a světské historické památky v Broumově a Olivětíně, tak i přírodní zajímavosti, např. útes tvořený prvohorními sedimenty. Půjdete kousek od místa, kde kdysi dopadl meteorit. Jeho úlomky jsou uloženy i v Národním muzeu v Praze. Část výletu vede v terénu, proto doporučujeme pevnou obuv.
1. Historické centrum města 50°35'7.213"N, 16°19'56.697"E
Jedná se o městskou památkovou zónu se zachovalým původním půdorysem. Na náměstí vidíte měšťanské domy s gotickými klenutými klenbami, některé z nich nesou prvky více architektonických slohů. Z budov dominuje Stará radnice ze 13. století, Mariánský sloup se sochami sv. Scholastiky, sv. Benedikta, sv. Vojtěcha aj. Z dílny barokního sochaře Jana Brokofa z r. 1706.
2. Benediktinské opatství sv. Václava 50°35'9.826"N, 16°19'59.252"E
Stavba z poloviny 14. století je od r. 2008 národní kulturní památkou. Známějším, v současnosti používanějším názvem je Benediktinský klášter. Dnešní podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby převážně dle projektu K. I. Dientzenhofera. V klášterním refektáři je vystavena kopie tzv. Turínského plátna z r. 1651. Významná je i klášterní knihovna s více než 17 tisíci svazky. V komplexu se nachází Muzeum Broumovska dokumentující bohatou historii regionu, klášterní kostel a veřejně přístupná klášterní zahrada.
3. Vyhlídka Hladomorna 50°35'6.125"N, 16°20'4.879"E
Ve středověkém Broumově hrála tato "věž" důležitou roli. Chránila východní úsek u městských hradeb a vstup na předměstí. Název Hladomorna vychází však jen z pověstí - podle svědeckých tvrzení se na dně sklepení našly lidské kosti. Jediná písemná zmínka o využití věže coby vězení však pochází z r. 1680, kdy zde bylo krátce drženo několik vzbouřených sedláků, kteří povstali proti klášterní vrchnosti. V r. 2010 prošla Hladomorna celkovou rekonstrukcí a dnes slouží jako vyhlídkové místo.
4. Stěnava 50°35'6.125"N, 16°20'4.879"E
Řeka protéká podél Broumovských stěn, podle nich také získala své jméno. Pramení v Polsku, asi pět km od města Wałbrzych. Protéká Meziměstím, Broumovem a v Otovicích české území opouští zpět do Polska. Celková délka toku je 62 km. Tvoří osu celé Broumovské kotliny.
5. Bunkr pod klášterem 50°35'14.289"N, 16°20'3.790"E
Zde kdysi býval obranný příkop oddělující klášter od klášterní zahrady. S klášterem byla zahrada spojena dřevěným patrovým mostem (dole pro pěší, nahoře pro povozy), v r. 1705 byl přebudován jako kamenný. Skalní stěny pod klášterní zahradou jsou tvořeny prvohorními permskými sedimenty. Ve stěně byly ke konci 2. světové války "kutány" protiletecké bunkry, které byly po válce zasypány.
6. Památník Josefa Edlera von Schrolla 50°36'5.313"N, 16°19'58.691"E
Tradice domácího tkalcovství na Broumovsku sahá až do 13. století. Zakladatelem první již průmyslové tkalcovny byl Benedikt Schroll (1856). Největšího rozmachu dosáhla výroba za éry jeho syna, Josefa Edlera von Schrolla. Schrollové dbali také o sociální služby pro své zaměstnance budováním bytů, obchodů a nemocnice.
7. Pivovar Broumov 50°36'12.691"N, 16°20'4.060"E
Jedná se o jeden z nejstarších klášterních pivovarů v Čechách, jehož historie sahá až do 13. století. Výroba zdejšího piva navazuje na tradici benediktinského pivovaru, který byl původně umístěn v areálu kláštera.
Kvůli častým požárům v komplexu se církev rozhodla vybudovat v letech 1712 - 1714 nový mimo areál. Pivovar produkuje širokou škálu piv prodávaných pod značkou "Olivětínský Opat" a "Benedictin". Zúčastnit se můžete prohlídky výrobních prostor s průvodcem a ochutnávkou této místní pivní speciality nebo nahlédnout do pivovarského muzea
a prodejny.
8. Broumov - Olivětín 50°36'16.210"N,
16°19'41.371"E
Paleontologické lokality v okolí Olivětína, a to především v masivu Ráje ve skalních výchozech nad řekou Stěnavou, jsou bohaté na nálezy prvohorních zkamenělin skelnošupinatých permských ryb. Zde byla nalezena i zkamenělina pažraloka, jejíž největší metrový exponát je vystaven v Národním muzeu v Praze. Poznatky o tomto období a objevené vzorky jsou vystaveny i ve zdejším Muzeu Broumovska.
9. Restaurace v Ráji 50°36'20.683"N, 16°19'2.301"E
Na tomto místě, nedaleko centra Broumova a přesto již v pevném objetí s přírodou, dříve stávala výletní restaurace. Ta byla velmi oblíbeným cílem místních obyvatel a byla dostupná po dobře udržovaných polních a lesních cestách. V blízkosti restaurace se nacházel pramen, nad ním stál rozložitý strom a na něm obraz s výjevem "Adam a Eva v ráji". Odtud pochází místní pojmenování "Ráj" užívané i v dnešní době.
10. Vyhlídka v Ráji 50°35'53.962"N, 16°19'29.801"E
Ráj je oblíbené vycházkové místo zejména v letních měsících. Polní cesta, která sestupuje směrem od Ráje k Broumovu, nabízí široké výhledy nejen na část Broumovské kotliny a Broumovské stěny. Vpravo uvidíte vulkanické Javoří hory a na jihu polské Stolové hory. Za jasných slunných dní ovšem dohlédnete i na mnohem vzdálenější Kralický Sněžník či Praděd v Jeseníkách a Sněžku v Krkonoších.
11. Broumovský meteorit 50°35'45.129"N, 16°19'42.219"E
Dva kusy železného meteoritu dopadly za rozbřesku 14. června 1847 u Hejtmánkovic u Broumova a v cihelně mezi Broumovem a Křinicemi. Právě kousek odtud byl nalezen ten větší z nich - černý kámen o hmotnosti 24 kg (druhý meteorit vážil 17 kg). Hejtmánkovický exemplář byl později rozřezán a je dnes součástí mnoha světových muzeí. Meteorit z křinické cihelny je prakticky nepoškozen a v originále je uchován v Národním muzeu v Praze. Sádrový model téhož meteoritu je vystaven v Muzeu Broumovska a je doplněný unikátní kreslenou mapou s dráhou i dopadem obou částí meteoritu. Tato unikátní dokumentace byla vyhotovena benediktiny broumovského kláštera.